Pokorný-sítě

Rybářské sítě - Aktivní odlovné sítě

Zátahové sítě pro rybářský výzkum a praxi

Medailonek

zobrazit / skrýt celý profil

Mgr. Mojmír Vašek, Ph.D. (*1975)
Vystudoval jsem Biologickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Od roku 2000 pracuji v Hydrobiologickém ústavu Akademie věd České republiky (nyní součást Biologického centra AV ČR, v.v.i.). Absolvoval jsem odborné stáže a zúčastnil se terénních výzkumů v řadě evropských i mimoevropských zemí (Holandsko, Rakousko, Německo, Norsko, Finsko, Keňa). Zabývám se problematikou sladkovodních ekosystémů, především ekologií ryb a potravními vztahy ve vodním prostředí. Jsem autorem či spoluautorem více než 40 původních vědeckých prací publikovaných v recenzovaných odborných časopisech.

---

Zátahové sítě - plůdkové používáme k odlovu vzorků plůdku - juvenilních ryb

• v jezerech, přehradních nádržích, rybnících a pomalu tekoucích řekách
• obvyklá délka sítě 10 nebo 20 m a výška 2 až 3 m
• oko 2 mm, na konci léta lze použít oko 4 mm

Plůdkové zátahové sítě jsou vhodné k odlovu ryb v pobřežních oblastech s pozvolným sklonem dna. Dno na vzorkovaných místech musí být prosté překážek (kameny, pařezy, větve, bujné rostlinstvo) a větších terénních nerovností. Zátahové sítě jsou velmi účinné především na štěrkových, písčitých a jílovitých plážích.

Postup při zátahu

Plůdkovou zátahovou síť rozdáváme

z lodě - v hlubších odběrných místech (nedochází k plašení ryb)

při brodění - v mělkých odběrných místech

Rozdání sítě provádíme

• voda-voda
  Celou síť rozdáme podél břehové linie v jisté vzdálenosti od břehu a následně ji pomocí tažných lan stahujeme ke břehu.

• břeh-břeh
  Síť rozdáme v půlkruhu od břehu ke břehu tak, že uzavírá celou prolovovanou oblast.

Zátah provádí 2 - 4 pracovníci, rozděleni rovnoměrně na oba konce zátahové sítě. Při zátahu dbáme na vedení zátěže - spodní žíně po dně.

Výhody plůdkové zátahové sítě

• finanční dostupnost,
• jednoduchý způsob manipulace
• vysoká účinnost na vhodných odběrových místech
• šetrný přístup - nedochází k poškození ryb
• jednoduché vyhodnocení úlovku -
• Úlovek lze snadno přepočíst na jednotku plochy pobřežní oblasti.

---

Medailonek

Mgr. Milan Říha, Ph.D.
Vystudoval jsem Přírodovědeckou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Od roku 2004 pracuji v Hydrobiologickém ústavu Akademie věd České republiky (nyní součást Biologického centra AV ČR, v.v.i.). Mé výzkumné aktivity probíhají především v týmu FishEcu v ČR a dalších evropských zemích (Rakousko, Španělsko, Holandsko). Během své kariéry jsem se však absolvoval i dlouhodobé stáže v zámoří, a to na Portoriku či USA (výzkum distribuce ryb v jezeře Ontario). Hlavní tématy mé vědecké práce jsou výzkum distribuce ryb ve sladkovodních ekosystémech a m a metodika jejich výzkumu. Především vývoj a použití aktivních lovných prostředku, jako jsou zátahové či tralové sítě. Na zdokonalení těchto lovných prostředku jsme úzce spolupracovali s firmou Pokorný-sítě. Jsem autorem či spoluautorem 30 původních vědeckých prací publikovaných v recenzovaných odborných časopisech.

Kontakt: mriha00@gmail.com, http://www.fishecu.cz/staff-members/riha/

---

Zátahové sítě - pro dospělé jedince

Zátahová síť je nepostradatelná pro vzorkování příbřežních mělkých partií.
Druhová i velikostní selektivita při lovu zátahovou sítí je velice nízká, ve dne i v noci.
Zátahové sítě jsou velice vhodné pro kvantitativní vzorkování.
Poskytují reálné hodnoty o množství většiny druhů a velikostních kategorií v prolovované oblasti.
Zátahová síť od délky 100 m a delší je efektivně využitelná při biomanipulačních odlovech.

Použití

• k odlovu vzorků v širokém spektru druhů i velikosti
• jezerech, přehradních nádržích, rybnících a pomalu tekoucích řekách.
• doporučená délka 100 nebo 200 m a výška 4 m, pro zátah - břeh-břeh
• doporučená délka 50 m a výška min 4 m, pro zátah - voda-voda
• min. délka sítě 20 m
• oko 10 mm - ryby starší než jeden rok nejsou většinou schopny procházet touto velikosti ok

Rozdání sítě provádíme

Voda-voda

Celou síť rozdáme podél břehové linie v jisté vzdálenosti od břehu a následně ji pomocí tažných lan stahujeme ke břehu.
Velkou nevýhodou je značný únik lovených ryb po stranách sítě.

Výpočet prolovované oblasti

• prolovovaná oblast má tvar pravidelného lichoběžníku s rozměry:
  - a = délka použité sítě
  - c = přibližně 2/3 délky použité sítě
  - v = vzdálenost od břehu při rozdávaní sítě

Plošná výměra prolovované oblasti je poté vypočítána dle vzorce:

Břeh-břeh

Tato technika je optimální pro kvantitativní vzorkování
Síť rozdáme v pravoúhlém obdélníku od břehu ke břehu tak, že uzavírá celou prolovovanou oblast
Síť musí v celé prolovované oblasti bezpodmínečně dosahovat na dno.
Při splnění této podmínky je znemožněn únik ryb z prolovované oblasti

Výpočet prolovované oblasti

• prolovovaná oblast má tvar čtverce nebo obdélníku
• pro výpočet plochy je nutné znát:
  - délku sítě rozdané souběžně s břehovou linií - (a)
  - délku sítě rozdané vertikálně na břehovou linii - (b)
• výpočet prolovené plochy je proveden pomocí vzorce pro obsah čtverce, (obsah = a * b)

Pro snadné určení délky stran je výhodné barevné označení plováků po každých deseti metrech síťoviny.

Plováky mohou být jednoduše spočítány během rozdávání sítě a poté použity k výpočtu prolovené plochy.

• Po výpočtu plošné výměry je možné přepočítat úlovek na hektar či jinou požadovanou plošnou jednotku.
• Více detailů o použití zátahových sítě je možné najít v Říha a kol. 2008 či Kubečka a kol. 2010. (http://www.fishecu.cz/staff-members/riha/)