Naše standardní nabídka obsahuje několik odzkoušených typů se širokou škálou použitých komor od 0,1-100 m3.
prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc.
Má vědecká kariera je spjata s Hydrobiologickým pracovištěm akademie věd České Republiky a s poznáním ekologické role rybích společenstev v nádržích a jezerech. Zúčastnil jsem se metodického rozvoje řady technik, které jsou ve velkých vodách užitečné. Techniky vhodné pro velké vody - zátahové sítě, tenatní sítě, vlečné sítě, košelkové nevody, vězence, vědecké echoloty, použití elektrolovu, apod.
Zdokonalené přístupy byly testovány při řadě aplikací v tuzemsku i v cizině. Díky téměř 30 letům vývoje ichthyologických metod je dnes při správném použití robustních odlovných metod, jako jsou mnohoočková tenata, traly a zátahové sítě, možno dosahovat poměrně kvantitativního obrázku o složení a rozmístění rybích společenstev. Smutným doprovodným jevem je poměrně razantní zásah do života zkoumaných ryb a často i mortalita ulovených jedinců. To je jeden z důvodů, proč je podstatná část mé odborné aktivity zaměřena na rozvoj nepřímých způsobů studia ryb, zejména s použitím vědeckých echolotů.
Poměrně šetrnou odlovnou metodou je použití vězenců.
S vězenci jsem pracoval od své diplomové práce na PřF UK v Praze zaměřené na výzkum plůdkových společenstev Klíčavské nádrže. Pro tuto nádrž byly vyvinuty tzv. Klíčavské pasti účinné na nádrži zejména pro odlovy okounů (Kubečka a Švátora, 1993). Po příchodu do hydrobiologického pracoviště akademie věd v Č. Budějovicích jsem ve spojení se síťařským mistrem p. Františkem Hamrem vyvinul větší vězence, které pak byly používány pro značkovací pokusy a biomanipulační odlovy. Podle lokality masového nasazení jsme je nazvali „Římovské vězence“ (Kubečka 1992). V prakticky nezměněné podobě se používají třicátou sezónu.
Na přelomu tisíciletí jsme řešili ambiciozní projekt
„Význam přítokové zóny pro rybí obsádku údolní nádrže a ve spolupráci s fy. Pokorný - Sítě s.r.o. jsme vyvinuli speciální obří vězence, které byly schopny pojmout veškerou rybí migraci mezi nádrží Římov a jejím hlavním přítokem - řekou Malší (Hladík a kol., 2002). Dvě tyto sítě byly instalovány po čtyři sezony a jejich použití základním způsobem obohatilo naše znalosti o přesunech ryb mezi nádrží a řekou (Hladík a Kubečka 2003, 2004, Hladík a kol. 2008, Říha a kol., 2013).
Klíčavské pasti, standardní Římovské vězence i vylepšené, tzv. Předsíňové římovské vězence se v současné době uplatňují při výzkumech rybích populací nádrže Římov a uhelného jezera Milada (Říha a Kočvara, v přípravě, Peterka a kol. 2012).
Kontakt: kubecka@hbu.cas.cz
Citované práce:
Oko (v mm) | Šířka (v cm) | Výška (v cm) | Délka (v cm) | Délka křídel (v cm) |
---|---|---|---|---|
6, 10, 15 | 40 | 40 | 80 | 80 |
6, 10, 15 | 40 | 40 | 80 | 120 |
Pamatuj na Etický kodex - utopená ztracená past stále loví
Byl použit na mnoha větších vodách v ČR kde byl použit jako hlavní odlovný prostředek k těžbě okouna. - (Kubečka, 1992, Seďa a Kubečka, 1997).
Nedostatek byl odstraněn rozšířením Římovského vězence o „předsíň“.
Římovský vězenec vyrábíme v standardním osvědčeném modelu a jeho variacích.
Oko (v mm) | Průměr (v m) / počet kruhů | Počet úvršků | Délka křídel (v m) | Počet křídel |
---|---|---|---|---|
15, 20 | 0.4 x 0.4 m / 5 – Square-shaped | 2 | 5 - 10 m | 2 |
15, 20 | 0.4 m / 5 – Ring-shaped | 2 | 5 - 10 m | 2 |
15, 20 | 0.6 m / 5 – Ring-shaped | 2 | 5 - 10 m | 2 |
15, 20 | 0.7 m / 5 – Ring-shaped | 2 | 5 - 10 m | 2 |
15, 20 | 0.9 m / 5 – Ring-shaped | 2 | 10 m | 2 |
Jedná se o nástupce Římovského vězence. V přední části vězence byla předsazena větší komora - „předsíň“ s vraty tvořící první vstup do vězence.
Římovský Předsíňový vězenec vyrábíme v osvědčeném rozměru
Oko (v mm) | Průměr (v m) / počet kruhů | Počet úvršků | Délka křídel (v m) | Počet křídel |
---|---|---|---|---|
15, 20 | 1.2 m / 3 ks 0.9 m / 5 pieces 1.2 m / 3 pieces 0.9 m / 5 pieces | 3 | 5 - 12 m | 2 |
Obecné zásady
Jen správně nastražený a vypnutí vězenec loví ryby!
Byl používán 4 roky v projektu sledování migrace rybí populace na přítoku ÚN Římov a řekou Malší.
Na přítoku do údolní nádrže byly instalovány dva vězence proti sobě.
Konstrukce:
Tělo a křídla:
Vězenec byl osazen v kovové samonosné konstrukci, která sloužila jako:
Úlovek z Přítokového Římovského vězence byl vybírán 2 x týdně nebo i častěji do plovoucího haltýře a dále vědecky zpracován.
Sledování přítokovými vězenci patří mezi největší značkovací pokusy v historii české ichtyologie.
Přítokové vězence lze používat i k regulačním - bio melioračním odlovům nežádoucích druhů ryb.