Rybářské sítě - Statické - pasívní odlovné sítě a zařízení
Medailonek
zobrazit / skrýt celý profil
RNDr. Marie Prchalová, Ph.D.
Jako výzkumná pracovnice se ve skupině FishEcU na oddělení ekologie ryb a zooplanktonu Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR věnuji ekologii ryb v nádržích, zejména jejich prostorovému rozmístění. Dále se zabývám metodikou vzorkování rybích populací pomocí tenat. Účastním se mezinárodních setkávání odborníků diskutujících o vývoji standardizovaného vzorkování a hodnocení rybích společenstev pro Rámcovou směrnici o vodách. Podílím se na vývoji nových verzí evropských standardů na vzorkování ryb pomocí tenat. Účastnila jsem se projektu španělského MŽP na kalibraci vzorkovacích metod ve španělských nádržích. Podílela jsem se na řešení mezinárodních projektů zaměřených na průzkum tropických nádrží v Thajsku, Filipínách, Srí Lance a Portoriku. Opakovaně jsem se zúčastnila výzkumu rybích obsádek holandských nádrží v rámci projektu sponzorovaného tamní společností dodávající pitnou vodu.
Metodu vzorkování rybích společenstev pomocí tenat podrobuji důkladné vědecké analýze, přičemž jsem se v oboru stala mezinárodně uznávanou a citovanou autorkou, každoročně oponující řadu rukopisů pro vědecké časopisy. Jako hlavní řešitelka jsem získala dva projekty přímo se zabývající tematikou tenat. Spolu s kolegy jsme publikovali řadu vědeckých článků na téma vzorkování rybích společenstev pomocí tenat, ve kterých jsme prokázali podhodnocení malých ryb a nadhodnocení velkých ryb a okounů v úlovcích tenat (Prchalová a kol., 2008 a 2009), popsali jsme v detailu aktivitu ryb z pohledu úlovků tenat (Vašek a kol., 2009; Prchalová a kol., 2010), namodelovali jsme celý proces lovení tenaty a navrhli jsme tak nový způsob vyjadřování úlovku, který úlovek oprošťuje od vlivu aktivity ryb a ryb vypadlých ze sítě v průběhu expozice tenat a od saturace tenat (Prchalová a kol., 2011 a 2013), popsali jsme výhody a nevýhody lovu malé tropické rybky Dorosoma petenense do tenat a tralů (Prchalová a kol., 2012) a jak lze pomocí tenat odhadnout množství ryb skrývajících se ve slepé zóně dna při hydroakustickém průzkumu (Tušer a kol., 2013), odhalili jsme nový způsob evidence množství úhořů pomocí charakteristických zámotků síťoviny kolem zachycené ryby, kterou úhoř v tenatu napadl (Prchalová a kol., 2013). V současnosti pracuji na rukopisech o vhodném designu tenatního průzkumu, o kalibraci tenatních úlovků v podmínkách známé rybí obsádky a o rozdílech ulovitelnosti samců a samic jednotlivých druhů ryb do tenat. Všechny mé tenatní výzkumy stojí na používání tenat od firmy Pokorný-sítě. S touto firmou jsme také v těsném kontaktu, co se vývoje nových typů tenat či inovací vzorkování pomocí tenat týká.
Kontakt: marie.prchalova@hbu.cas.cz
http://www.fishecu.cz/staff-members/prchalova/
Citace uvedených prací:
Prchalová, M., Kubečka, J., Říha, M., Čech, M., Jůza, T., Ketelaars, H.A.M., Kratochvíl, M., Mrkvička, T., Peterka, J., Vašek, M., Wagenvoort, A.J., 2013. Eel attacks - A new tool for assessing European eel (Anguilla anguilla) abundance and distribution patterns with gillnet sampling. Limnologica 43, 194-202.
Prchalová, M., Peterka, J., Čech, M., Kubečka, J., 2013. A simple proof of gillnet saturation. Boreal Environment Research 18, 303-308.
Tušer, M., Prchalová, M., Mrkvička, T., Frouzová, J., Čech, M., Peterka, J., Jůza, T., Vašek, M., Kratochvíl, M., Draštík, V., Kubečka, J., 2013. A simple method to correct the results of acoustic surveys for fish hidden in the dead zone. Journal of Applied Ichthyology 29, 358-363.
Prchalová, M., Neal, J. W., Munoz-Hincapié M., Jůza, T., Říha, M., Kubečka, J., 2012. Comparison of gillnets versus fixed-frame trawl for sampling threadfin shad in tropical reservoirs. Transactions of the American Fisheries Society 141, 1151-1160.
Prchalová, M., Mrkvička, T., Peterka, J., Čech, M., Berec, L., Kubečka, J., 2011. A model of gillnet catch in relation to the catchable biomass, saturation and soak time. Fisheries Research 107, 201-209.
Prchalová, M., Mrkvička, T., Kubečka, J., Peterka, J., Čech, M., Muška, M., Kratochvíl, M., Vašek, M., 2010. Fish activity as determined by gillnet catch: A comparison of two reservoirs of different turbidity. Fisheries Research 102, 291-296.
Prchalová, M., Kubečka, J., Říha, M., Mrkvička, T., Vašek, M., Jůza, T., Kratochvíl, M., Peterka, J., Draštík, V., Křížek, J., 2009. Size selectivity of standardized multimesh gillnets in sampling coarse European species. Fisheries Research 96, 51-57.
Vašek, M., Kubečka, J., Čech, M., Draštík, V., Matěna, J., Mrkvička, T., Peterka, J., Prchalová, M., 2009. Diel variation in gillnet catches and vertical distribution of pelagic fishes in a stratified European reservoir. Fisheries Research 96, 64-69.
Prchalová, M., Kubečka, J., Říha, M., Litvín, R., Čech, M., Frouzová, J., Hladík, M., Hohausová, E., Peterka, J., Vašek, M., 2008. Overestimation of percid fishes in gillnet sampling. Fisheries Research 91/1, 79-87.
Tenata (gillnets)
Co tenata jednou schvátí, přírodě již nikdo nenavrátí.
- tenata slouží k lovu ryb ve sladkých i mořských vodách
- patří mezi tzv. pasivní lovné prostředky
- ulovení ryby zcela závisí na její aktivitě
- tenata ve vodě tvoří zeď ze síťoviny, ve které ryba uvázne
Výhody použití tenat:
- možnost lovit ve všech hloubkách
- možnost lovit při různých sklonech dna
- možnost lovit téměř na všech habitatech - prostředích v rámci jezera/nádrže
- spektrum ulovitelných ryb je velmi široké (neomezené)
- uloven muže být jedinec jakékoliv velikosti
- díky geometrické řadě velikostí oček odpovídají proporce jednotlivých velikostních tříd
- vzorky ulovené tenaty slouží jako kvalitní základna pro stanovování velikostního resp. skutečného věkového složení populací
- tenata zcela splňují požadavky kladené Rámcovou smernicí vodní politiky EU na lovné prostředky
Tyto výhody zařazují tenata mezi nejčastěji používané sítě pro výzkum rybích obsádek.
- Důležitost tenat jako lovného prostředku je zdůrazněna evropskou normou (European standard document), která byla pro lov tenaty schválena v roce 2005 (EN 14 757 Water quality – Sampling of fish with multimesh gillnets, revize 2014).
- Tato evropská norma byla v roce 2006 schválena i jako česká národní norma ČSN EN 14757 Jakost vod – Odběr vzorků ryb tenatními sítěmi (revize 2015).
- Norma popisuje metodiku odhadů výskytu druhů ryb, kvantitativní relativní početnosti a biomasy ryb vyjádřené jako úlovek na jednotku úsilí (Catch Per Unit of Effort, CPUE) a velikostního složení rybí obsádky ve vodách mírného pásma. Dále norma obsahuje popis tenat spolu s přehledem velikostí ok a síly materiálu.
Výsadní postavení údajů síťových odlovů v rámci evropského kontinentu
V dnešním globalizovaném světě je zásadní požadavek na používání jednotných postupů umožňujících porovnání produktů z různých zemí. V Evropě má v této oblasti nejvýznamnější postavení Evropská komise pro standardizaci (European Committee for Standardization, zkratka CEN). Tato organizace složená z odborníků z 33 zemí Evropy vydává normy, které jsou jednotlivými členskými státy přijímány jako národní. Nejdůležitějším dokumentem v oblasti vzorkování rybí obsádky je norma CEN14962 Water quality — Guidance on the scope and selection of fish sampling methods, jejíž českou podobou je norma ČSN EN 14962 (757710) Jakost vod - Pokyny pro oblast použití a výběr metod pro odběr vzorků ryb. Norma popisuje postupy vedoucí k výběru vhodné metody pro hodnocení rybích populací v řekách, jezerech i vodách brakických. Zároveň norma stručně popisuje každou metodu. V ryze sladkovodních ekosystémech norma doporučuje s ohledem k cíli monitoringu vzorkování příbřežní oblasti větších řek zátahovými sítěmi, zbylé části pak tralovými, tenatními driftovými sítěmi a vězenci. V případě stojatých vod je doporučeno příbřeží opět vzorkovat zátahovými sítěmi, ostatní část tenaty, vězenci, při dostatečné rozloze a hloubce i košelkovými nevody a tralovými sítěmi. Možnou škálou uplatnění a efektivitou se síťovým odlovům nevyrovná žádná jiná z možných vzorkovacích metod.
Volba vzorkovací metody ukázala na tenatní sítě
Aktuálně nejvýznamnější legislativní dokument v oblasti vodní politiky EU je Rámcová směrnice o vodách (2000/60/ES). Tento dokument přikazuje členským státům vytvoření národních metodik hodnocení ekologického stavu v případě přirozených vodních útvarů a ekologického potenciálu silně modifikovaných a umělých vodních útvarů. V rámci České republiky byla vytvořena metodika hodnocení biologické složky ryby pro přehradní nádrže a umělá jezera na základě údajů z tenat (Borovec a kol., 2014). Dalším krokem je proces interkalibrace, kdy jsou členské státy rozděleny podle geografických oblastí, v rámci kterých dochází k porovnávání a projednávání jednotlivých metodik. ČR byla zařazena do skupiny střední a pobaltské oblasti (C/B GIG). Odborníci z dalších států této geografické skupiny taktéž používají tenatní odlovy k získání informací o rybí obsádce. Vzorkování tenat je přitom standardizováno evropskou normou CEN 14757 Water quality - Sampling of fish with multi-mesh gillnets (česká podoba ČSN EN 14757 Jakost vod – Odběry vzorků ryb tenatními sítěmi).
Další tentokrát celoevropské snahy o jednotný přístup při hodnocení rybích obsádek v rámci projektu WISER (www.wiser.eu) vyústily ve vznik celoevropské databáze úlovků ryb (Causeé a kol. 2011). Údaje o vodních tělesech kategorie jezero zahrnují výhradně úlovky tenaty, v případě ČR vyrobené firmou Pokorný - Sítě. První výsledky analýz údajů z této databáze zahrnovaly výhradně přirozená jezera a pouze bentické tenatní sítě (např. Argillier a kol. 2013, Brucet a kol. 2013). Při dalším postupu se bude pozornost ubírat i k umělým jezerům a přehradním nádržím a na vzorkování pelagickéhospolečenstva ryb volné vody.
Citace uvedených prací:
Inovace vědců z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR v Českých Budějovicích
- standardní řada 12-ti ok rozšířena o 4 panely velkých ok
- oka o velikosti 70, 90, 110,135 mm
- oka vhodná pro lov větších jedinců kaprů, candátů, cejnů, perlínů, línů, štik, sumců apod. (cca nad 35 cm délky)
- oka pokračují v geometrické řadě velikostí za použití faktoru 1,25
Provedení:
- instalují se jako samostatná tenata
- celková délka plovákové šňůry 40 m
- celková délka zátěžové šňůry 48 m
- délka panelu 10 m s jednou velikostí ok
- výška, typ, konstrukce odpovídá základním typům tenat
- bentická mají výšku 1,5 m
- pelagická mají výšku 3 m, 4,5 m, 6 m
Innovations in the deployment of gillnets:
- lovení s ohledem na nasbírání velkého množství nezávislých vzorků
- tři nebo čtyři tenata jsou spojena dohromady do sad
- sady jsou tvořeny spojením tenat šňůrou o délce obvykle 30 m
Popis této inovace:
Metodika monitoringu rybích společenstev nádrží a jezer (vydalo BC AV ČR, Hydrobiologický ústav v roce 2010, kolektiv autorů J. Kubečka, J. Frouzová, T. Jůza, M. Kratochvíl, M. Prchalová, M. Říha, 64 stran), která mimo vzorkování pomocí tenat popisuje odlovy tralovými a zátahovými sítěmi, elektrolov a hydroakustický průzkum.
Tabulka znázorňuje pořadí a velikost ok v tenatu dle normy EN 14 757
| Pořadí ok v tenatu | Velikost oka v mm | Síla mat. |
|---|---|---|
| 10 | 5 | 0.10 |
| 3 | 6.25 | 0.10 |
| 6 | 8 | 0.10 |
| 4 | 10 | 0.12 |
| 7 | 12.5 | 0.12 |
| 9 | 15.5 | 0.15 |
| 2 | 19.5 | 0.15 |
| 8 | 24 | 0.17 |
| 12 | 29 | 0.17 |
| 11 | 35 | 0.20 |
| 1 | 43 | 0.20 |
| 5 | 55 | 0.25 |
Tabulka znázorňuje rozšíření , pořadí a velikost ok dle inovace vědců z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR v Českých Budějovicích:
| Pořadí ok v tenatu | Velikost oka v mm | Síla mat. |
|---|---|---|
| 3 | 70 | 0.25 |
| 1 | 90 | 0.25 |
| 4 | 110 | 4x0.15 |
| 2 | 135 | 6x0.20 |
Celková délka tenata při 12 panelech:
- plováková šňůra 30 m
- zátěžová šňůra 36 m
Rozměry a tvar tenat
- kompletní tenato se skládá z 12 panelů jednotlivých ok
- jednotlivé bloky tenata mají lichoběžníkový tvar
- délka plovákové šňůry každého panelu je 2,5 m
- délka zátěžové šňůry každého panelu je 3 m
- délky panelů jsou stejné bez ohledu na typ tenata
Výška tenata
- tenato je podélně rozděleno viditelnou řadou ok na pruhy o výšce 1,5 m
- maximální výška tenata je 6 m
- tenata bentická jsou dodávána ve výšce 1,5 m
- tenata pelagická jsou dodávána ve výškách 1,5 m, 3, 4,5 a 6 m
Celková délka tenata při 4 panelech:
- plováková šňůra 40 m
- zátěžová šňůra 48 m
Existují dva základní typy tenat – bentická a pelagická.
Bentická tenata
- potápivá - neplavou
- instalují se na dno
- instalují se nenapnutá
- není nutné kotvení do dna
- výška 1,5 m, délka 30 m
- spojení do sad možné
- spojovací šňůra je obvykle 30 m dlouhá
- spojovací šňůra je potápivá
Pelagická tenata
- rozlišujeme 3 druhy - epipelagická, mesopelagická, bathypelagická
Epipelagická – fully floating
- jsou plovoucí - plavou na hladině
- instalují se na hladinu
- tenata doporučujeme kotvit z obou stran
- výška 1,5 m, 3, 4,5 nebo 6 m, délka 30 m
- spojení do sad možné
- spojovací šňůra je obvykle 30 m dlouhá
- spojovací šňůra je plovoucí
Mesopelagická
- pomalu potápivá - instalují se do libovolné hloubky od hladiny
- hloubka instalace je regulována šňůrou mezi plovákem a sítí
- instalují se na hladinu a klesají do určené hloubky
- tenata doporučujeme kotvit z obou stran
- výška 1,5 m, 3, 4,5 nebo 6 m, délka 30 m
- spojení do sad možné
- spojovací šňůra je obvykle 30 m dlouhá
- spojovací šňůra je potápivá
Bathypelagická
- výška umístění nade dnem je regulována šňůrou mezi zátěží a sítí
- instalují se na dno
- doporučuje osadit 2 plováky
- výška 1,5 m, 3, 4,5 nebo 6 m, délka 30 m
- spojení do sad možné
- spojovací šňůra je obvykle 30 m dlouhá
- spojovací šňůra je potápivá
Umístění tenat ve vodním sloupci nádrže
Umístění bentických a bathypelagických tenat v habitatu jezera - údolní nádrže
Kotva na hledání ztracených - utopených - sítí
Pamatuj na Etický kodex:
- utopené ztracené tenato stále loví
- nikdy nenechávej ztracené tenato ve vodě
- k najití a vyzvednutí ztracených tenat použij hledací kotvu
Slouží:
- k najití ztracených - utopených sítí
- tenat, vězenců - pastí ap.
Přednosti:
- speciální tvar bránící uváznutí kotvy
- snadné vyproštění po uváznutí
- skladnost - jednoduchost použití
Složení:
- 3 ramenná kotva z ocelové kulatiny pr.12 mm
- tažná šňůra - bílá 30 m
- vyprošťovací šňůra - červená s plovákem - 20 m
Rozměr:
- výška: 45 cm
- délka ramene: 20 cm
- pr. 12 mm
Návod na použití:
- hledací kotvu spustíme - hodíme do vody v místě ztracené sítě
- vyprošťovací šňůra musí musí být připevněna na příčce ranene kotvy
- vyprošťovací šňůra a rameno kotvy musí směřovat k hladině (foto)
- vyprošťovací šňůra musí být dostattečně dlouhá
- vyprošťovací šňůra - min. 1,5 delší než max.hloubka vody kde kotvu používáme
- vyprošťovací šňůra musí být opatřena plovákem
- hledací kotvu vláčíme - táhneme po dně
- kotvu vláčíme ručně - táhnutím za šňůru uvázanou v oku kotvy
- kotvu vláčíme za lodí poháněnou vesly - ne motorem
- pohyb kotvy po dně musí být pomalý a stejnoměrný
- po uváznutí kotvy v síti síť s kotvou vytáhneme
- místo očekávaného výskytu ztracené sítě "prolovujeme" v rovnoběžných pruzích v přiměřených rozestupech
- ve svazích nad 5st táhneme kotvu proti svahu pod tupým úhlem
Návod na vyproštění uvízlé hledací kotvy:
- na tažné lano přivážeme pomocnou bójku a hodíme do vody
- s lodí přejedeme do protilehlého směru tažení kotvy
- uchopíme bójku od vyprošťovací šňůry
- vyprošťovací šňůru napneme na kontakt s kotvou
- silným potrháváním kotvu uvolníme
- s lodí a napnutou šňůrou popojíždíme do stran od uváznuté kotvy a silně taháme za vyprošťovací šňůru
využití pelagických a bentických mnohoočkových tenat (konkrétní velikost oček je uvedena v tabulce výše; 12 panelů o délce 2,5 m, výška 1,5 - 4,5 m)
